Ztraceni v lese
Silvestr. Mrazivý to den. Teplota vzduchu v prochladlé setnici naší chalupy nám nezabránila vylézt zpod peřin, stejně jako nám teplota venkovního vzduchu nezabránila opustit ještě pořád relativně vyhřátou chaloupku. Na výlet do místních lesů jsme se totiž ohromně těšili. Tedy já rozhodně. Přivést své kamarády do mně tak důvěrně známého lesa, ve kterém jsem strávil…
Tanec
Jsem všude a nejsem nikde. Menší než jediný bod a zároveň sahající do nejzazších dálav. Neexistuji. Cosi ve mně se pohnulo. Neznámá touha. Touha poznat nepoznané? Touha prožít, kdo vlastně jsem? Nevím. Nemůžu jí odolat. Je to jak malá černá díra, která do sebe bez rozmyslu začíná nasávat všechno.
Jak jsem uvnitř sebe našel zdroj lásky
Jednoho večera jsem se vracel domů parkem a cítil jsem opravdu velkou radost z toho, že jsem součástí všeho kolem mě, těch krásných stromů, květin, větru… Viděl jsem jedinečnost stromů, cítil jsem lásku. Najednou jsem zaslechl stromy, jak ke mně promlouvají: Ten cit, co cítíš, je nádherný a moc si ho vážíme. Ale stále však…
Jak mi drak byl učitelem
Podzim už je v plném běhu a s ním se zvedají větry. Vítr vždycky fascinoval svou nevázaností a svobodou. Létat tak jako pták… Člověk zasněně zavře oči, roztáhne ruce, s úsměvem na srdci skočí… a vzápětí zas dopadne na zem, aby mu připomněla, kde je jeho místo… Jednoho to zamrzí až naštve. Možná to byly…
Kámen
To si vám takhle na zemi ležel jeden kámen. Sám ani moc netušil, jak dlouho tam vlastně leží, prostě tak nějak věděl, že patří tam, kde je, a bylo mu dobře, nesmírně dobře. Věděl, že tady na zemi se nemusí ničeho bát, že je vlastně se zemí jedno. Nikdy by ho nenapadlo přemýšlet o tom,…