Půst

Je pravda, že otevřít rubriku o výživě článkem o půstu je lehce ujeté, ale možná ne tak zcela. Právě jsem ukončil pětidenní půst a během těch pěti dnů jsem nesčetněkrát dostal otázku „proč?“ Rád bych se tedy podělil o své zkušenosti s půstem a tím, co mi do života přináší.

Předně chci říct, že tento článek není žádnou agitací k půstu, ani podrobným návodem, na to jsou na webu jiná místa. Podělím se o to, jak to dělám já, a co jsem během svých postních zkušeností zjistil. Najdete zde pár tipů, které mi přišly důležité a zajímavé, a které by mi ušetřily jisté nesnáze, kdybych o nich už na začátku věděl a počítal s nimi. Delší půst jsem držel v životě asi šestkrát, nejdelší z nich byl půst desetidenní. Provádím to tak jednou za rok až dva.

Co je tedy vlastně půst? Půst, neboli fyziologicky prospěšné hladovění, je doba, kdy se dobrovolně zřekneme příjmu veškeré potravy. Pijeme jen čistou vodu – studenou nebo horkou – přičemž horkou vodu mohu vřele doporučit – dělá při půstu naprosté zázraky, krásně uklidní celý trávicí trakt, dodá člověku energii a zlepší pocit při půstu.

Co se při půstu fyziologicky děje? V prvních dnech tělo začne spotřebovávat zásoby glykogenu ze svalů a jater. Ty během jednoho až dvou dnů vyčerpáte a začne spalování tuků a bílkovin. Zhruba druhý až třetí den je nejnáročnější, do těla se vyplavuje množství splodin z nedokonalého spalování a toxinů. Mohou nastávat bolesti hlavy a nevolnost. V této době také můžete silněji pociťovat hlad. Oproti očekávání však musím upozornit, že půst se nerovná trvalému utrpení v pocitech hladu. Období hladu a slabosti přicházejí ve vlnách, a s postupujícím půstem je čím dál více střídají pocity uvolnění a euforie.

A proč vlastně něco takového dělat? Pro mě je půst vždycky příležitostí k očistě těla i ducha. Je to příležitost k výraznému zjemnění a zvědomění celého života. Delší půsty mnozí používají i k léčení těžších onemocnění, jako je třeba rakovina. Fyzicky dochází k tomu, že tělo začíná spotřebovat nejprve ty části sebe sama, které jsou staré, nepříliš potřebné, nemocné. Mnohé orgány mají příležitost si odpočinout a zbavit se toxinů. Fyzická síla se snižuje, takže začnou povolovat i trvalá napětí svalů – a začnou se uvolňovat emoce, které tyto svaly drží. To vás může docela zmást a vyděsit, pokud s tím nepočítáte. Půst je totiž i výrazná emocionální a energetická očista. Výrazně doporučuji, aby se součástí půstu stala meditace – nestranné pozorování toho, co se ve vás děje. Spojení těchto dvou nástrojů je nesmírně mocné.

Při půstu totiž vycházíte ze svých automatismů. Najednou nemůžete mnohé své skryté touhy a potřeby uspokojovat jídlem, takže na ně najednou je mnohem více vidět. Mnohé vaše zvyky a závislosti náhle nedostávají svou stravu a vy můžete vidět jejich jádro. Mohou také vyplouvat jiné vzorce a strachy. To vše je velice poučné a léčivé. Učíte se nespoléhat se jen na energii zvnějšku, ale obracet se ke svému vnitřnímu zdroji.

Pro mě byla úžasná zkušenost při jednom z prvním půstů, když jsem seděl vedle spolubydlícího, který si právě dával úžasnou večeři. Nejdřív jsem mu samozřejmě nesmírně záviděl, ale pak jsem si uvědomil – vždyť to není jediná volba, mohu se s ním spojit a sdílet s ním jeho zážitek. Popustit uzdu své fantazii a to jídlo si užít s ním. A ono to fungovalo. Najednou nebyl žádný nedostatek a ucítil jsem svobodu toho, že svou vnitřní zkušenost a přístup si volím, nezávisle na vnějších okolnostech. Tato zkušenost sama o sobě byla velice cenná a obohatila mě na mnoha jiných rovinách, než je jen jídlo. A takové věci se při půstu dějí často, každému přichází to, co potřebuje, jen když je otevřený a umí naslouchat životu.

Postupně v procesu půstu přichází uvolnění, odevzdání se – ve chvíli, kdy přijmeme, že nemá smysl s tím bojovat a přijmeme to. Pak se to najednou obrátí a člověk má nesmírné množství energie – která nepatří jen jemu, je to energie, která je tady všude a která je mu volně k dispozici. Najednou je pro všechno více prostoru (i časově, nevěřili byste, jak velkou část dne trávíte běžně tím, že přemýšlíte, co byste si mohli dát k jídlu, kde to sehnat, jak to připravit, sníst…), je větší odstup. Zbystřují se smysly a stáváte se přítomnějšími. Užíváte si vůně, cítíte lehkost ve svém těle, jak v něm volně proudí energie. Mysl je čistá a jasná a můžete tvořit s inspirací.

Také jsem si všimnul, že se během půstu tříbí chuti. Po určité době začnou mizet nutkavé chutě, které vyplývají z návyků, a začnete být víc citliví k tomu, co tělo opravdu chce a potřebuje. A hlavně – začnete si jídla a jeho chuti vážit, plně ji vnímat, být při jídle přítomni. Půst tak může být možností průlomu, možností ujasnit si, jak vlastně chci, aby vypadala moje strava, jakou péči jí chci věnovat.

Po půstu je nesmírně důležité začít opatrně a naplánovat si takzvanou návratovou dietu. Ta by měla být přibližně stejně dlouhá jako období samotného půstu a měli byste se po ní postupně vracet k běžné stravě – respektive ke způsobu stravování, které chcete jako běžné zavést. Správně provedená návratovka je i klíčem k udržení fyzických a psychických přínosů půstu – když se řídíte pokyny, můžete si období euforie a napojení na vlastní zdroj udržet mnohem delší dobu – a možná s ním už zůstat 🙂

Zde chci upozornit – naprosto ideální by bylo si tuto návratovou dietu dopředu naplánovat, kolik čeho přesně kdy máte sníst – a pak se jí držet. Období návratu k běžné stravě je psychicky ještě náročnější než samotné období půstu – při půstu je tak nějak jasné, že nesmíte jíst nic – ale jakmile víte, že něco už jíst můžete, tak vás vaše mysl velice snadno ukecá, že se „přece tolik nestane, když si dáte to a to“ – někdy se nic nestane, ale mnohdy si tím můžete více či méně ublížit. Mluvím z vlastní zkušenosti – v podstatě se mi nikdy nepodařilo návratovku udržet přesně tak, jak bych chtěl, zhruba v polovině jsem se začal od ideálu lehce odklánět.

A jak by návratovka měla vypadat? Jsou různé návody. Mně se po zkušenostech osvědčilo dát si lehce napařenou zeleninu – tak, aby byla už trochu změklá, ale ještě ne příliš. Dávkou je jedna hrst. Toto jídlo šetrným způsobem probudí a dočistí trávicí trakt. Připravte se na to, že si možná poprvé opravdu užijete, jak chutná petržel, mrkev nebo třeba rajče. Když jsme tedy u rajčete – dávejte pozor na vše, co má slupky nebo podobné ostřejší části – pro nepřipravená střeva to může být celkem utrpení. Také ovocné či zeleninové šťávy, které se leckde pro návratovku doporučují, nejsou úplně ideální, protože pro nepřipravenou střevní sliznici jsou příliš agresivní. Zaváděl bych je až v průběhu návratovky. Vyvarujte se kořeněných jídel – ze začátku žádné feferonky, česnek a podobně. Pokud ovšem netoužíte po tom zažít úžasnou zkušenost, kdy strávíte několik hodin v křečích 🙂 Ani slivovice není na lačný žaludek úplně vhodná – bohužel vlastní zkušenost 🙂

Obzvláště po delším půstu zprvu nebudete jíst moc. Dáte si jedno rajče a zasytí vás na půl dne. V prvních dnech se držte převážně zeleniny a ovoce, pomalu začněte zavádět i přílohy (brambory, rýže), nejprve opravdu malé množství, postupně jej zvyšujte. Důrazně doporučuji počkat s čímkoli, co obsahuje bílkoviny – maso, vejce, mléko, mléčné výrobky, ořechy – až na konečnou fázi návratovky. Proč? Jednak jsou náročnější na trávení, ale především tělo po půstu zoufale potřebuje doplnit sacharidy. Tak zoufale, že i když mu hodíte bílkoviny, začne z nich složitě sacharidy vyrábět – a následkem toho se vyplaví mnoho splodin, z čehož vám bude velice nevolno.

Půst nemusíte držet jen takto dlouhý, celkem prospěšné je zavést si do harmonogramu jeden postní den – jednou týdně až jednou měsíčně. Pro tělo je to příležitost si vydechnout a očistit se. Více na toto téma třeba v příštím článku na téma cyklování ve výživě.

Tak tolik mé zkušenosti a postřehy, budete-li mít vlastní zkušenosti, klidně se o ně tady podělte, pokud máte otázky, neváhejte se ozvat na mail. Přeju, abyste se případného postění dokázali zhostit odpovědně a aby vám přineslo to, co od něho čekáte.

 

12 Comments

  • Fanda

    Reply Reply Listopad 20, 2012

    Opravdu pěkný článek. Dozajista nikdy půst absolvovat nebudu, nicméně po stránce pocitů a ducha se s řadou poznámek v článku ztotožňuji. Konkrétně, pokud se stravuji absolutně zdravě a cítím, že mám plnou kontrolu nad tím, co a kolik toho jím, cítím se celkově mnohem lépe a mám pevnější vůli.

    • admin

      Reply Reply Listopad 20, 2012

      Děkuji. Půst samozřejmě není jedinou cestou 🙂 Cokoli jde provést jedním způsobem, jde provést i jinými způsoby.

  • Andrea

    Reply Reply Říjen 7, 2013

    ahoj, chtěla jsem se zeptat-držela jsem asi 5-ti denní půst. Než jsem ten půst začala držet, tak jsem milovala čokoládu a teď po půstu mi nic neříká a ani mi vlastně nechutná-čím to je? to prostě nějak nechápu?

    • admin

      Reply Reply Prosinec 13, 2013

      Zdravím!
      Děkuji za dotaz – máme podobnou zkušenost. Přijde mi, že půst funguje jako takový „reset“, kdy se organismus vyčistí, máme možnost i psychicky uvolnit své emoční závislosti – a přirozeně jsme pak vnímavější k tomu, co doopravdy potřebujeme, nejen k tomu, po čem toužíme. Myslím, že tělo používá chutě jako prostředek přirozené komunikace s námi, naznačuje nám tím, co potřebuje. Problém je, že mnoho dnešních potravin má chutě příliš výrazné a už jsme se tento nástroj odnaučili používat citlivě a moudře. Aspoň takový jest můj názor 😉

  • Richard ze Slínovce

    Reply Reply Březen 5, 2014

    Zdravím všechny.
    Neumím přesně popsat jak jsem se k držení půstu dostal, ale motivem ke změně byla každoroční silvestrovská zabijačka, jejíž produkty zcela zaplnily ledničku a mrazák a prostě “ se to muselo sníst“ . Už jsem to jídlo ani nevnímal. Zlom nastal hned prvním jednodenním půstem (naordinoval jsem si půstový kalendář z pust.cz ): chuť čerstvé v páře vařené zeleniny na drzhý den byla úžasná. A to jsem tu návratovku jedl jenom proto, že byla v plánu. Po jednodenním půstu jakoby mi tělo říkalo: super! konečně jsi do mně přestal posílat tu nepřetržitou záplavu jídla, už se to nedalo vydržet. Cítil jsem se skvěle a mně jsem chuť v půstu pokračovat . Ale součástí onoho kalendáře jsou jednodenní půsty s pomalým prodlužováním, tak si to nebudu kazit .
    Co se týká názoru na půst: v každém náboženství se nějaký půst vyskytuje. Já si osobně myslím, že lidské tělo, které se vyvíjelo po stovky tisíců let, je prostě stavěné tak, že potravu si musí shánět, že musí urazit kilometr, aby našlo jahůdku nebo borůvku. A další, aby našlo oříšek. A dnes ? Potraviny jsou na každém kroku, v jakémkoliv množství, dokonce člověk ani nemusí vystoupit z auta a nají se v McDrive. Na takový kontinuální přísun to naše tělíčko rozhodně není stavěné, potřebuje vynechat, odpočinout si .
    Půst je povznášející, je to skutečně očista a to hlavně očista duše. To snížení hmotnosti, které při něm nastane, je takový vedlejší produkt . Doporučuju opravdu všem vyzkoušet, žádný strach, lidské tělo je velký zázrak a má neuvěřitelné možnosti.

  • Jana

    Reply Reply Únor 4, 2015

    Dobry den pane Jiri,
    moc pekny clanek. Take planuji pust, ale 42 denni. Mam rakovinu, 43 let a doktori nade mnou jiz zlomili hul. Ja se ale nevzdam. Prosim poradte mi, jak se na pust pripravit. Jsem na tom fyzicky dobre, planuji to na zacatek leta 2015. Jsem rozhodnuta do toho jit, i kdyz se bojim. Jana

    • Mirka

      Reply Reply Květen 5, 2015

      Milá Jano,
      mám za sebou podobnou zkušenost. Nenabídnu Vám řešení, každý máme svojí cestu, nabízím Vám podporu na té Vaší. Jestli budete mít zájem, ozvěte se bmirka@centrum.cz. Přeji krásné dny. Mirka

  • Petr

    Reply Reply Duben 15, 2015

    Dobrý den,
    vím, že půst je jen čistá voda. Přesto se zeptám … spíše než horká voda mi vyhovuje bylinkový nebo ovocný čaj. Asi mi chybí prostě chuť něčeho. Jak velké je to porušení půstu ?
    Jinak článek krásný … zatím jsem zkusil jen 3 denní půst … 3 den byl nejlepší … ani jsem nechtěl přestat, ale znáte to … víkendová akce – tak jsem si dal aspoň dva dny návratovku. Teď mám třetí den, nic na víkend v plánu tak zkusím týden …

    Zdravím

    P.Hájek

    • admin

      Reply Reply Duben 15, 2015

      Naprosto rozumím 🙂 Občas mám pocit, že nebýt víkendových akcí, tak bych se snad bez toho jídla i obešel :))

      • Petr

        Reply Reply Duben 16, 2015

        Přesně tak … dnes je čtvrtý den a přesto že mi to nikdo nevěří tak nemám hlad.
        A co ten čaj ?

        • Jirka

          Reply Reply Duben 16, 2015

          Jasně, čaj, nějak mi vypad 🙂 Záleží podle mě, co je účelem půstu. Neřekl bych, že neslazený bylinný čaj nějak výrazně naruší samotný půst, nicméně bylinky samozřejmě mohou v těle spouštět další procesy – což neříkám, že je nutně špatně. A pak je tu ještě ten aspekt osvobození se ze závislosti na chuti – kdy po návratu z půstu člověk dokáže chutě vnímat daleko intenzivněji a vážit si jich. Nemyslím si, že tam je nějaké „dobře/špatně“, spíš tohle jsou otázky, o nichž bych asi uvažoval já.

          • Petr

            Duben 17, 2015

            Díky za odpověď … zkoušel jsem i tu horkou či teplou vodu, ale oproti vodě na pokojové teplotě mám pak vyschlo v ústech. Dnes je pátý den a cítím při cestě na kole do práce už únavu ve svalech. Myslím, že pro tentokrát bude 5 dní stačit.
            Účel půstu je dílem redukce váhy a samozřejmě očista.
            K těm chutím … i po 3 dnech byla mrkvová šťáva či napařená zelenina lepší jak jídlo od Pohlreicha 🙂

Leave A Response

* Denotes Required Field